TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Ze studnic
Autor: arnika (Občasný) - publikováno 11.3.2003 (22:21:43)

Felipe (Občasný) - 12.3.2003 > Takze s chuti do toho! Nepripustme si otazku, zda a komu prislusi kritizovat, jinak se nikam nedostaneme. Hrajeme hru na "jsme povolani". K posledni egilove poznamce. Autorka zde kritizuje muj postoj, nehledat pradavne znaky v prachu minulosti, nybrz rozhlizet se kolem sebe. Vidim to takto: Vetsina zacinajicich autoru (nemluvim o tech spontanne si vylevajicich problem s dospivanim, myslim ty s urcitou ambici) jsou v podstate obycejni knihomolove, jejich jazyk je knizni a svet dosud videli z velke dalky, pokud jej pres ochrannou barieru spolecnosti, ktera je poskytovana tem hodnym, vubec kdy uvidi. Kazdy jen trochu sectely clovek je schopen imitovat styly jednotlivych autoru, pokracovat v nekym zapocate tematice apod. Je to treba podporovat? Myslim si, ze ne. Paklize ma nejaky kritik (treba egil nebo centaur zde na Totemu) moznost autora jen trochu nekam stouchnout, mel by jej stouchnout tim spravnym smerem. Samozrejme vsichni si radi precteme verneovku nebo A.C. Clarka, nebo historicky roman od Scotta, strizlive vzato vsak existuje jedna hodnota, kterou se nikdo snad neodvazi zpochybnit - svedectvi doby. Ti literarneji orientovani si vzpomenou na causu Vrchlicky, kterak tohohle preliterarneleho literata roztrahala na kusy nastupujici generace, ktera byla o zivote a sve dobe. S. K. Neumann byl jednim z mistru popravcich a (muzeme diskutovat, zda je dodnes prinosny) ryzi portret sve doby nam zanechal. Proto jsou - muj nazor - nejvetsimi autory ti knihomolove, ktere zivot srazil zpet do skutecnosti, kterym vtisknul vlastni jazyk. Jeden byl ozrala a tonul v dluzich, druhy umiral na syfyllis z promiskuity. Ti, kteri se takto zivotu neblizi, by meli byt alespon nabadani k hledani sveta KOLEM SEBE, nikoliv kdesi v jazyce a fantazii minula. Ten problem, jako ostatne vsechny, se resil uz v antice. Byla obdobi, ktera se kochala v napodobovani a zpracovavani starych vzoru - byla nazvana upadkova. Vsimneme si i velikanu ceske literatury doby nejnovejsi Kainara a Holana, ani jeden z nich se nebal tramvaji, elektricke plotny, plisne na stene a prsiplaste jako sve tematiky - zanechali portret svuj a sve doby. Basen, ktere se zastavas, by mela byt nazvana "manyristickou" vcetne odkazu na slovnikovy vyznam pojmu, jakoz i na vyznam, ktery se vybavuje spontanne. Nedokazu si vybavit, cim manyrismus obohatil literaturu. (Halo, jestli jste dosud necetli Osvobozeny Jeruzalem od Tassa, tak ho ani nectete...) Pokud nekoho k necemu nabadat, pak je treba diskutovat o tom, k cemu.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Felipe

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game