Odcházející duben se ho zbavoval ve splašcích odhazoval ho v peřejích rozpouštěl v nápěvech roznášených poryvy byl dutou silou v přímořském letovisku tvar mu dal koridor se stropem z čepelí pelargonie ho trhaly v chtivých ústech jeho kusy škrcené kořeny zmítaly v gestech hovornou otloukaly příruby vážnících boků těhotné pluk soumarů stěhoval v příboji les i se schránou paroží otevíranou plaše důstojným duchem zvěrstev prádelní šňůra uvázaná v rozích obzoru tahala svršky asfaltovou strží dočkal se pokrmu náměsíčníka dítě klidně spí v hroší tlamě nad ním konvertuje klk zplodin
|