V hrnku vařila voda, ale dlouho nešel dál. Kupodivu,

neměl sebou ani žádné osobní věci. Řekl jen, že se

zas ztratil. Stromy za městem vyhlížely zlověstně,

hrbily se na všechny strany a okolo jen nepřetržitě 

projížděly vlaky. Jeden bílý vlak projel obrovskou

rychlostí. Lehneš si do vany a zavřeš tam oči, jak

sis zvykl. Vzpomínky ale nejsou tvoje. O tři bloky

dál taky nikdo moc nemluvil. Starší žena znala jen

jednu cestu, kterou dokázala dopodrobna popsat.

Ale ty ji nikdy nepoznáš, zaznělo pak na schodech.

Ta cesta se klikatí jak užovka, když se obtáčí kolem

ruky. Neprojdeš bytem jen tak, vždycky se propadneš

někam do hloubky. Na chvíli ucítila jeho dech. Tak

jako v té kavárně, kde byla pořád mokrá podlaha.