Za obrovskou černou zdí ozdobenou ostnatou krajkou stál malý chlapec. Jeho stín se chlubil svými rozměry pavoučí přízi.Mořská voda, steká mu po tvářích a zdobí jeho šat. Cáry látky. Na krku medajlonek. Uvnitř maninka s tatínkem, kdykoli jej otevřel, započal příliv sílit. Ani čas jejich oběť nezmírnil a on se s ní dosud nesmířil.Mezi čtyřmi zdmi.Několik vteřin jeho život změnilo k nepoznání. Dým mu zaslepil oči a on se vrh do víru zábavy sama smrt jej vyzvala k tanci. Nemohl ji přece odmítnout. Spatřil své rodiče. Srdce se mu rozbušilo radostí. Ve vroucím objetí nalezl věčný odpočinek.