Smuteční vrba na rohu ulice,

kouká se na mě -

smutně tak velice.

Skoro deset let uplynulo již,

táta s náma nežije tudíž.

On žije jinde - bydlí tam,

já bydlím tam,

v tom stínu před štěstím,

v tom tichu se stále tísnicím.

Proč, proboha proč,

proč musel tak brzy odejít.

Proč bydlí v jiném pokoji,

ba v jiném domě,

v domě na rohu ulice.

Ty smuteční vrbo na rohu silnice,

poraď  - poraď mi prosím,

jak život dál vézt mám,

když už nevidím ani ty kytice

 co v létě rozkvétaj....