Třeba naposled, ani děsivé, ani smutné. Jen v paměti zablesknutí.

Zrak povolil vstup.

Druhý pokus. Svlékám oči, bez slz. Nakupuji obrazy, bez schválení ceny.

Obyčejný strom nad řekou. Proti letní obloze. V očích horko louky a ústa suchá. Slunce zahazuje lesk. Soumrak někde uvnitř.

Hlava mezi rameny a zmenšování. Stále drobnější, vzdalující se postava. Každé ohlédnutí zobecňuje krajinu. Detaily umírají. Jeviště připraveno.

Jen stěna skály. Obloha. Cákance západu. Kmen a listí. Větve shrabují tmu.

Zoufalství nesvětla udržuji v přežitelné míře, ale pomíjivosti podléhám.

Už ani pohled, slib není třeba. Bez plátna a štětce, obraz zůstává.