Je-li v mžiku nádoba prázdná otřel jsi rty

je-li schod sešlapán až k zemi vteřinu jsi na něm stál

zhaslo-li světlo osvětlovalo jen tvou tvář

(zůstává zde se srdcem tetřevím s okem

tvora který ještě zcela nevyhladověl)

vztekle trhl cípem pláště až

vylétl roj komárů zběsilý vír halící

se do opuštěných pavučin

nic ho nebylo schopno zadržet

nic umlčet.