Minulost dvou dní
Zlomil jsi mi srdce
snad už po sté
sešité a umlácené
smutně prosté
Jsem vyvedená z míry
a píšu o svých pocitech
nejmenší z draků
zblbnutá a otrávená
Jsem znuděná ze všech těch keců
Jsem zklamaná z ukrytých citů
Jsem znuděná z okolního světa
A můj pocit strachu neodlétá
Ztratil jsi řeč
prozíravě hledáš slova
hraně
smutně
všelijak
Zbyly jenom touhy
hry nemajíc smysl
lži a lháři
smějící se melancholie
chodící
Tělo bez duše
a pozdní zimní sníh
připomíná mi tě
Jsem smutná
nesmírně smutná
a hrdá za svou sílu
Já nepláču
když mi puká srdce
Černý závoj
přes oči mám
Jsi šťastná?
Už musím jít
Nevyhýbej se!
Já...
Jsi šťastná?
Ne, jen chci žít
a povinnost nechat být svobodou
Nepoznané sny
nesplněná přání
vrásky na srdci
to je můj svět.