Jak je ten čaj dobrý s trpkým dozvukem jara kdy je dopolední bar úplně prázdný- -práce volá zbytek populace k línému sezení za pracovním stolem- můj teplý čaj vsakuje jaro pytlíkem- -barvy růží a ibišku vůní romantického podvečera chutí otočené slámy po dlouhé zimě- medem vše osladím z ibiškové je staromódní růžová vůně ztrouchnivělého pařezu vše se mi vlévá do úst ten jeho žár je skoro nepatřičný přilétajícím vosám na pozadí smutná oblaka páry že nám zakrývají léto kapkami tohoto žalu vše se vlní ve větru vzdechů tráva ztrácí svou svěží barvu- -jinak kontrastní s okolním děním- kreslím si na ruku bubliny barvy vše vynahradí mé vlasy si s větrem pohrávají nechají se jemně obtékat a osvěžit tou ironií jara
na rozdíl od toho čaje ze kterého je mi na zvracení kapky vody ho pořád ředí energické efekty hladin šplouchajících tekutin jedna přes druhou jedny důsledkem druhého proto pořád piju i když nemám žízeň ani chuť po konci jara
|