Dneska byl jakýsi erotický den. Dneska to v práci jiskřilo erotickou mluvou.
Dneska jsme mohli být všichni do jednoho na policii za sexuální obtěžování a
harašení. Všichni. Jako vrána s vránou ke které jedna sedla a další
přisedla. Jako když lepíte papírové řetězy. Kolečko ke kolečku … harasmující
kolega vedle harasmujícího kolegy … tak jsme se slovně, jeden ke druhému,
nalepovali. To by jste nevěřili , jak nás to bavilo. Jak nám to
pozvedlo náladu. Jak jsme si najednou všichni rozuměli. Najednou jsme se ani
netřídili na dva živočišné druhy ani na nikoho z Marsu či Venuše. Dnes jsme byli
všichni z jedné planety.
Na jedné třídící lince, na recyklaci:
Alena držela v ruce knížku Kámasútry. Kreslenou. Někdo ji vyhodil do papíru, ona našla.
"Hmmm, zajímavé", když v pracovní době otáčela stránku za stránkou.
Ukaž, ukaž! Nahlíželi jsme, jako bychom to nikdy neviděli. Ani tu knížku
ani to.
"Kreslené nic moc. Fotky nebo online. To bych bral …" řekl mužným hlasem
Roman.
"Ty to nechápeš. Ta ilustrace má být chápána jako umělecké dílo, ty
trubko!"
"Ahá! Ale já radši fotky".
"Fotky takto nemůžou jen tak dát, uvažuj. To by byla propagace a šíření
porna ... vyprskli jsme smíchy, za tu vyřčenou blbost.
No, nenašla Alena, hned na to, další knížku, tu stejnou ale už i
s fotkama?
Divej, divej…
Ukaž, ukaž…
"No toto já doma zkusit na starého ... no nevim nevim" ... ozval se hlas z davu. Ukaž!..Tý vogo! Sex je jediná věc, která se nemění, furt je stejný. A
hezký!"
Alena dodala: "A nikdy ti ho nezdraží! Proto je tak fajn".
Kolegyně našla další knihu … Jak muži prodloužit a několikrát znásobit
orgasmus.
Marcela zajásala …
Podívali jsme se všichni jedním směrem. Na ni. Bylo nejspíš prozrazeno, o co se doma celou dobu pokoušejí, Marcela s Petrem.
Knížku jsme nabídli ale Aničce. Dvacet pět let vdané.
"Na, Aničko, vem si to dom!"
"No ba … sex podle knížky! To by můj nevydržel!"
"Čekali jsme na odpověď, co by jako neměl vydržet … Prý: jedna stránka přečtená,
jdeme na věc ... pak "to" přerušit a číst další stranu … pak tu další … Já už budu, já už
budu! Vydrž, brouku, ještě nejsme na sto dvacáté straně! Až tam je
to vyvrcholení! Ne - e, toto dom nechcu. To by bylo doma hned po
řeči."
"A ty? Ty ji nechceš?", nabízeli jsme ji kolegyni.
"Ne, já k sexu nepotřebuju knížku … a mrkla nápadně nenápadně na kolegu vedle ní
stojícího. Tak se to provalilo. Neva. Co už …
Marcela stála, pořád, nenápadně vedle nás.
Že nás to netrklo.
Byla jako myška a pohledem škemrala o knihu, která ji měla naučit přivodit
muži několikanásobný a prodloužený orgasmus.
"A co ty, Romane? Ty si to nechceš přečíst?"
"Já mám co potřebuji" … a nahazoval ramena.
Jak jsou najednou všichni cudní a spokojení.
Tak nic, no. Zem se bude třást jen Na Kudlově. U Marceli a
Petra.
Vyprávět to pak nechceme, Marcí, poznáme to na očích, to nám bude stačit.
Jarka, které táhne na šedesát, si ještě vzpomněla na svá mladá léta ... a z pusy
jí uteklo: "Jóóó, to byly časy ... tenkrát na tom uhlí. Ruky černé, kolena černé …"
Dneska jsem se nějak těšila z té práce domů.
Večeři udělám jen něco na chleba. A kam že jsem to dala to erotické prádlo? Do
kterého šuplíku? Aha! Už vím.
Dnes spěchám domů … nezdržujte mě.
|