PŘÍLIŠ SLADKÝ ŘEČI
Tvoje řeči rozevlátý shlukujou se do chuchvalců šedi, když mi říkáš po sto pátý to, co všichni přece dávno vědí
REF: Uši si zalepím medem, co kape ti ze rtů, takhle se rány nehojí, ať si tě vezme třeba tisíc čertů, v pekle možná i obstojíš, možná obstojíš
Přibitý hřebík vprostřed hlavy těžko mě o tvý lásce přesvědčí už ani zrcadlo ti svou tvář nenastaví, jen hádám, jak se mi odvděčíš
REF.: …..
Sladkýho se nemá jíst moc, tak se smiř se studenou celou, tu svoji si tam vezmi na noc a tím svým medem si ji oblep celou
|