Vítr zpívá krajině vnadné

A slunce dýchá prach ze zaprášených cest

Čas zvoní v touhách zeleně nesmělé

Krásná matičky přírody tvář jest

Stříbří potůčků a řek objímá údolí

Když ptáci oblohy modř lemují

A jako loďky plují polštáře nebeské

Ryzí něha spí sladce v korunách stromů

A každý nádech upřímnost sama

Motýlí tanec okolo barevných květů

A každý nádech upřímnost sama

Nad skály zraky moudrých orlů

A každý nádech upřímnost sama

Láska pramení zde tak čistá

Jež rozlévá se jako říčka do všeho živého

Z pramene napít se může duše každá

Ve světě nekonečně barvitého

Již rozezněly víly flétny své

Hrají tak nahlas i tiše

Proto miluj zelené bohatství naše