Podivná samota

svírá mě v otázce

na kterou neodpovíš

víš - nevíš?

Pár žhavých polibků

poslaných po větru

tím to nenapravíš.

Tvoje hra na lásku

prostě už nestačí

sto myších ocásků

bloudí tu po pokoji.

Rychlé spojení.

Pošlu ti prskavku

jak symbol

že jsme už vyhořeli.

To žhavé jiskření má konec i začátek.

A sedm obrátek.

Bitvu v poli.

Smyslů mámení

bolestné toužení

po tvé pravdě - už jsme byli?

Dusím se lásko.

Polibek nestačí.

Řekni mi

kladeš si otázku?

Znáš už i pozpátku

odpovědi?

Tajíš je?

Ztrácíš mě pomalu.

Nejistou.

Je zamračeno.