Země Chladu

Tam, kde hvězdy dávno ztratily svou zář

Tam, kde již slunce zhaslo

Tam, kde pravda skrývá svou tvář

Tam, kde zhasl i poslední svícen

Tam, kam chodí vrány spát

Tam, kam chlapci nechodí hladit něžné líce

Tam, kam vodí démoni hříšníky nechat se kát

Tam, kam přichází nešťastníků tisíce

Právě tam se občas vydám

Do světa nekonečného ticha

Kde barvy zbledly a den se ponořil do tmy

Mezi prsty tu marně jistotu chytám

Toulky v objetí temnoty krajinou

Kde černé růže dávno zvadly

Zde si své chyby připomínám

Když se déšť mění v slzy

Sem chodí lidé opiti žalem

Podívat se do očí strachu

Když se nelze vykoupit žádným darem

Je to místo zvané Země Chladu