Každé ráno děsí mě fakt spíš je to otázka omletá jako břehy mé mysli o kterou šplouchá moře nejistoty.
Každé ráno mě provokuje mysl ta tenká nit náhle utržená odkud přišla, kdo ji předl?
Každé ráno znovu volám. Dveře jsou zavřené, běda mi! Duchové dávna prostoprázdna mávají naposled.
Každé ráno, dávají mi sbohem amen vám a dobré jitro kvete v mé mysli azurové ráno.
Každé ráno smekám klobouk obdivuji život, neb mluvil jsem s mrtvými čím více mluvím, tím více uznávám.
Život je vzácnější než smíme doznat svému svědomí i vám Každé ráno to vím, a s tím i ulehám.
|