Alíkovo vytí
Občasník psího spolku "Malá tlapka"
Vážení psí přátelé,
jako pokaždé když se děje něco závažného i teď vyšlo oblíbené Alíkovo vytí . Na popud několika příspěvků našich dopisovatelů jsem se začal zabývat tématem každoročně probíraným na našich schůzích.
kauza Vánoce
Na začátek si dovolím citovat z jednoho dopisu, který nám zaslal pes F. z Brna. "Patřím k rase pokojových psíků a musím si stěžovat na chování svého pána. V průběhu roku se to dá vydržet, ale s příchodem Vánoc je to horší a horší. Dá si mne do tašky přes rameno, podotýkám, že abych z ní něco viděl musím zaujímat krajně nepohodlnou polohu, a chodí se mnou po obchodech. S klidem přejde prodejnu s věcmi pro mne, ale dlouze vybírá mezi voňavkami pro paničku(nechápu proč se to jmenuje zrovna voňavka, když to vůbec nevoní) a prádlem pro tu ženskou, co z něj vždycky cítím. Trochu lepší je to v hračkářství, aspoň se mám na co dívat, ale i odtud odchází s naditou taškou věcí…pro děti. Krajně znuděn jsem nesen do supermarketu. Vedle mne si leží voňavé salámy a projít okolo police s cukrovinkami je také utrpení pro můj nos…"
Na základě tohoto a mnoha jiných příspěvků od našich čtenářů jsem znovu otevřel "kauzu Vánoce". Je opravdu skandální, jak se k nám naši majitelé chovají . Když jsem otevřel archiv naší korespondence, zjistil jsem, že tento případ se rok od roku stále opakuje a zůstává neřešen. Každoročně nám píší desítky nespokojených psů.
V domácnostech se v tomto období odehrávají přímo Lukullské hostiny a na nás zůstávají jen psí granule a konzervy s odůvodněním, že nesmíme přibrat, ale copak oni také nepřiberou? Proč i nám nedají něco lepšího…prostě pochoutku. Já jsem také pes spíše pokojový a musím přiznat, že dobře vychovaný, protože nekradu cukroví ze stolu při pečení, ale na druhou stranu by mi za tento projev solidarity mohla moje paní něco hodit, ne? Třeba vanilkový rohlíček. Tak krásně mi voní... V tomhle jsou ještě tak nejlepší děti. Neodolají prosebnému pohledu a z jejich ruky mi do bříška často putuje nějaký ten kousek, ale tajně! Potřebuji já se snad plížit po domě jako zloděj, abych měl také něco dobrého? Já který se o ně starám a hlídám je před vším nebezpečím okolního světa? Já který v noci nespím a poslouchám, co se děje?
Místo pochval nás okřiknou a jěště nás trápí. Uznejte sami, jaký je rozdíl v tom, když se ve středověku přivázal mučený člověk do hladomorny a mimo dosah se mu dalo jídlo. Vždyť je to to stejné. My ale nejsme lidé málem pravěcí, jsme právoplatní členové rodin. Máme svá práva, protože plníme povinnosti.
Dobře tedy, uděláme si zde přehled výhod a nevýhod páníčků:
výhody |
nevýhody |
dostáváme jídlo bez lovu |
nedostáváme přesně takové jídlo jaké chceme , ale jaké je nám dáno |
máme pelíšek |
nikdy nám nekoupí tak pěkn ou postel jakou má sám |
máme si s kým hrát |
hrají si s námi jen když chtějí |
máme se o koho starat |
okřikují nás, že štěkáme, ale my přece hlídáme |
koupí nám někdy hračku nebo kost |
neberou nás s sebou na dovolenou |
máme svou vlastní smečku |
musíme nosit obojek, vodítko a košík |
|
musíme čekat před obchodem uvázaní nebo si ná s nesou dovnitř v tašce |
|
nedovolí nám ležet na pohovce a přitom na ní odpočívají pořád |
…a našly by se i další kritéria podle kterých lze posoudit výhodnost našich "členů smečky" ale asi je lepší nějaké svoje pány mít, protože jinak nás honí takoví zlí lidé a zavírají do klecí prý pro potulku.
Dlouho jsem se tímto tématem zabýval, ale protože lidé mají nad námi (nevím proč) nadřazenější postavení, můžeme s nimi pouze obratně manipulovat. Na konec tedy přikládám stručný návod k této činnosti. Pokud jdete nakupovat se svým páníčkem a on se nezastaví u prodejny do které vy chcete jít, začněte hlasitě štěkat. Jako reakci na tuto situaci vás dozajista nechá doma, opět štěkejte, vynervujete tím sousedy a bude nucen vás vzít s sebou. Štěkejte prostě tak dlouho dokud se nedovtípí a nenasměruje do správného obchodu. Doma při jídle (nebo jiných požadavcích) se doporučuje úplně stejná alternativa.
mnoho úspěchu přeje váš pes Alík
|