věším sepraná slova

do tolikrát

obarvené věty

proboha najdi cestu už nemůžu

blíž

hustá vrstva šedi

vzpíná se pod píšťalou

každo-dnů

přestaň hrát, sakra!

víří jak svatozář

snad prach

z jabloní sbírám nápis

buď sbohem

doma z nich odkrojím

červivé vítán

až vyhraji zápas s čertem

z elektriky

už si zase hraješ s nožem?

ano, čekám, až se trefím mezi prsty

jsi cvok!

jednou vás musím rozpočítat

ty nebo

ty