ještě vidím stopy na podlaze
ještě se tvé oblečení
na ní jen tak povaluje
a ty...
se mnou
dotýkáš se míst
která nikdo nezná
zanecháváš suvenýry
lacino
v neprobádaných siluetách
"jsme doma"
oba
mlčíš
máš zavřené oči
pozastavils čas
na pár chvil......................já se fakt zamilovala!
za přestupní stanicí
v pavilonu tučňáků
ocitla se samota
vystoupit se bojí
z nástupiště hledající
mířící k lásce
jedoucí kolony němých masek
ohluchlých tváří
beze stopy
na konečnou
pro trochu lidského štěstí
postelové království
obklopené vzdechy
s pointou nového jara
tak rozdrceně
odevzdaně
pro konce v nás
pro pár doteků
jež se zdají tak mocně léčivé
za nekonečně krásný orgasmy
pro smělost...na konečnou
tak mi tu znějí slova...když budeš zlobit, tak pojedeš "na konečnou",
výstup, nástup...dveře se zavírají
a je mi smutno...
jako máslo
stloukaná
do hmoty, kterou ty chceš...
přes to nejede vlak
a co já?
lásko,........miluj mě takovou!
v rozpadlých srdečních svalech, svírá se láska...
|