|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
tuik (Občasný) - 16.7.2011 > Tahle basen me bavi v kontextu tech, ktere jsem od Tebe kdesi v utrobach netu kdysi cetla. Tahle je civilnejsi, uveritelnejsi, citlivejsi, ne tak vypjata. Na druhou stranu tomu chybi Tva symbolicnost, ktera je zajimava a originalni; tohle je bliz citelne, schematicke nude. (Zatim dobry, ale uz nechod bliz).
Vlastne by me zajimalo, jak moc je tenhle posun vedomy a chteny...ale vim, ze je to asi blba otazka - clovek se asi pri psani v tehle kategoriich moc nepohybuje, nebo ja aspon ne.
| Body: 5 Doporučil
| | <reagovat |
|
|
|
|
whispermoonlite (Občasný) - 17.7.2011 > docela se mi líbí myšlenka s posmrtným prolínáním v živlech a hmotě a nálada v tom zakódovaná . - potom si říkám, jestli některé neurčité, okrasné obrazy jako "den doutnající po malinách", "litý kov hýbající zvonem" (těžko si představuji - má se jednat o kov hýbající formou zvonu?), či podezřele známé metafyzické gnómy ("svět, který přišel na svět včera; nehybnost smrti se láme o lidskost") - básni pomáhají, nebo ji rozmazávají. - těžko říct. - samy ty motivy dotvářejí scénu v obrazech, takže půjde hlavně o jejich uspořádání do vztahů. - ještě mě "kouše" tohle: když klíčit ve spolykané hlíně, tak se mi tam nevleze lehce představa hlíny-kůže, resp. hlíny-kostí. - když "hlína" tak už jen hlína, a bez kosti :)) a něco klíčí z hlíny ven - ovšem když je hlína uvnitř (tj. spolykaná), naskakuje mi opakovaně představa, že něco klíčí z té hlíny do toho, kdo ji spolknul (do kůže a vnitřností toho, kdo ji spolknul, což se tam i mihne ve verši: až vplyneš do proudů společné paměti - ale okolní verše jsou v opačném vztahu.) - je to i věc doslovnosti čtení, pravda. - může se ponechat větší vůle obrazivým transformacím.
| Body: 4 Doporučil
| | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|