Zvláštní, víme, že jsou to jen obyčejné tunely plné elektrických rozvodů, ale
proč z nich má přesto většina lidí, když ne strach, tak alespoň respekt a
nepříjemný pocit nejistoty? Už mistr Yoda při výcviku Luka Skywalkera tvrdil,
že strach je jen v naší hlavě. A měl pravdu, ten zelený skřítek nezbeda.
Nechci si hrát na psychologa, ale znáte to, když to na vás přijde, tak je vám
jedno, jaké nesmysly píšete. No a napadlo mě, že cesta metrem stojí za krátké
zamyšlení.
Podle mě je v tom všem jeden z nejzákladnějších důvodů lidského
strachu – TMA. Je to ta obava z neviděného, ale proč? No zřejmě to nebude
ničím jiným než lidskou fantazií, člověk je od přírody tvor kreativní a pokud
něco nevidí, tak si to rázem domyslí a lidské představy bývají leckdy pořádně
divoké. A zrovna metro je pro lidskou fantazii, jako drogy pro Jimmyho Hendrixe
– zdroj bezmezné inspirace.
Tma, úzký prostor,ozvěna kapající vody, tiché bzučení elektrických rozvodů… jen
si to představte, metro by zastavilo a museli byste ho opustit, dokud jste
bezpečně uvnitř, vše je dobré, ale co kdybyste opravdu museli ven? Pryč zpoza
bezpečných stěn a svitu zářivek, přímo do divočiny vašich vlastních představ,
kde každý stín je fantómem vaší duše… Inu dosti této Hitchcockoviny.
Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají…
Watching
horror films the night before
Debating
witches and folklore
The
unknown troubles on your mind
Maybe
your mind is playing tricks
You
sense,and suddenly eyes fix
On
dancing shadows from behind.
Fear
of the dark, fear of the dark
I
have a constant fear, thought you heard
Fear
of the dark, fear of the dark
I
have a phobia that someone's always there.