Vyschly prameny tání

zem k létu se chystá

tma dohromady shání

nás zvířata čistá.

Díváš se vzhůru

do koruny ohně

padáš pod kůru

tam pláčeš pro mě.

Tiše jak květy

když mizí dolů

tam mezi světy

a chvíle stvolů.

Zabolel soumrak tě

a první zrání

i vítr bez chutě

mé líbávání.

Do očí se slétli ptáci

ve tváři mi vadnou hadi

ústa ticha, mluví v mracích

břehu dlaně, v rybách hladí.

To na mé zimní boty

na rakve kroků

usedl motýl

jednoho roku.