A přibývalo hlíny

ve stínech polí

aby za okny

bylo město

s jeho věčnými světly

jež planou pro tebe samoto

na chvíli jsem platil šedí,

poznáním a slepými cestami

a kdo chtěl, viděl vytékat

řeku ticha z mých žil

tam dole

pod domy

my drželi se za ruce

a v Praze voněl jasmín, cizinci a mladé holky

a nebe bylo krásné

jako kurva

ještě jednou jsem pohlédl

na tvář Holanova domu

a stal se cestou