|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Býval‘s –
býval‘s
můj úsměv
i můj vzdech
mrazení lehké po zádech
tvá blízkost…
byla mi tak blízká…
to bylo
teď už jen
slze slané
snad se stýská
ty – býval‘s.
Býval‘s –
býval‘s
důvodem mých dní
mé těšení
a zklamání
má slepota
i zrak…
a teď náhle:
- ty býval‘s
už je to tak
Chtěla bych
Chtěla bych napsat milostnou báseň.
Ódu na lásku.
Vložit do ní
všechnu svou touhu,
svou něhu
i zmatek,
všechna přání,
svá doufání,
svou horečku,
svůj klid
i neklid,
svůj žár.
Slova se mi ale bouří,
neposlouchají.
jsou prázdná,
bezvýznamná,
Není z nich cítit nic z toho,
co prožívám.
Jediné,
co by dokázalo
všechno, všechno vypovědět
je polibek.
Jemný, něžný,
letmý, opakovaný,
dlouhý, vášnivý, horečný …
bezeslovný
polibek.
Jestli
se mě dotkneš
rozpadnu se
na miliony střípků
lesknoucích se
v tvých očích
spálíš mě
a přetavíš
poteču
náhle
sladká
jako med
lesních včel
budu všechno
cos kdy chtěl
jestli se mě dotkneš
zatočí se svět
změníš miliony vět
rozpadnu se
na statisíce galaxií
vesmírný prach
snese se
a promění
…jestli se mě dotkneš
…
|
|
|
