whispermoonlite (Občasný)

poslední strofu jsem si musel delší dobu převracet. - K. Kryl a Captain Beefheart mají v textech motiv Dachau, z toho, co znám. - je to těžká váha. - třeba by šla ta tíha vyjádřit ještě jinak, méně samozřejmou, méně "značkovou", tj. v negativním vnímání, cestou. - a kdoví, zda by se do obrazu nedostalo něco dalšího, vlastnějšího, co teď pohled na tu značku blokuje. - možná je obraz v této podobě nějakou svou fází a ještě se vyvine.

pro mě je nejhezčí pasáž s chodbami a tramvají. - i první verš. - některé metafory mohou být konstruované z hlavy, což trochu ruší, ale není to nikdy hlušina, a o to mi jde při čtení nejvíc.

whispermoonlite (Občasný)

to je taková metafora, při níž se racionální význam "přeloží" do obrazu, což by mohlo být v pořádku, od toho je přenášení/rozšiřování významu v jazyce, ale když se to udělá v básni jen s tímhle jedním záměrem, bez toho, aby ze vzniklého obrazu vedly další drátky do jiných míst v básni přes nezjevný význam, přes nějakou nesamozřejmost, nenucenost, která se nedá pouze převést zpět na racionální sdělení, tak mívám často dojem, že ta báseň takovým metaforickým obrazem v tom místě ustrne. -

záleží určitě, co dalšího je ve hře smyslu toho obrazu. - jaké kontextové vztahy, i mimo vlastní báseň, je schopen navazovat (např. ke stylu, neboť metafory lze vytvářet různými styly, a lze se jimi i vůči stylům nepřímo vymezovat, i třeba ironicky, aktualizovat zavedené postupy, poukazovat na jejich vyžilost apod.) - pokud zde mají místo i takové další vztahy, je to lepší. - pokud obraz ustrne sám pro sebe a pro racionální význam, vnímám to jako ochuzení. - není to samozřejmě moc exatně podchytitelná věc. každý to vnímá jinak, podle svých čtenářských zkušeností.

takže tady jsem si vybral Kapky postav buší na nehty – chápu snad motiv bušících postav. - ale teď k tomu, jak a čím je motivované jejich propojení s deštěm? - možná ano, nebo určitě, věřím, že i déšť má v obraze svůj racionální význam. - jen mě napadá, zda ten obraz nežije víc svým významem než sám sebou. - to jsem měl říct hned zkraje, že dávám jako čtenář přednost tomu, když obraz žije sám sebou. - když z něj významový záměr nečouhá příliš nápadně, když není tak evidentní, že byl vytvořen (ten obraz) s tím, aby takový či onaký racionalizovatelný význam vytvořil. - protože "lidé-padající kapky" jsou vytržení z racionálního, neobrazného řádu jazyka. -

možná si to neuvědomuješ, jako si lidé běžně neuvědomují své obklopení jinými, lexikalizovanými metaforami (což není tento případ - tahle je aktualizovaná), ale je to "vymyšlená" obrazná situace - potom motivace přenosu významu, zvěrohodnění iracionality, navázání jejího kontaktu s podkládajícím prožitkem, u nějž Ti věřím, že není vymyšlený, je vším. - myslím, že to je u básní alfou a omegou všeho - nacházet nejvlastnější jazykové koreláty tzv. předjazykovým obsahům. - a když se to netrefí úplně, vrhá to stín i na to, co bylo někde na samém počátku básně.

promiň, že jsem se tak rozpovídal. i když, dalo by se o tom diskutovat mnohem déle.