Žena na rozcestí

Jeden o glejt  opírá se,

čas minulý jeho zbraň,

děti jako štíty, meče,

nemilován, rozerván.

Ten co  stojí opodál

přinesl, byť není král,

poznání že život holý

není jenom slézat hory.

Jak rozhodnout se žena musí,

když zvykem ji tělo dusí

podpis, co jistotu ji dal,

lety  ale vyprchal.