TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 27.11. Xenie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Mezi Velikány - pár nálad z cest
Autor: Kap.ka (Občasný) - publikováno 14.8.2010 (19:16:27)

Bajata (Občasný) - 17.8.2010 > Mnohokrát jsem stál pod horskými masívy, a v němém úžasu hleděl na krásu. Obrovské, i malé, masívy vod padaly dolů z malých i velkých výšek a umíraly pro krásu. Během svého života se však neustále měnily a tančily. Padajíc na tvrdé, nemilosrdné kameny v nesmírné radosti z vlastního bytí. V okamžiku, kdy dopadly, mizely v nenávratnu. Aby se již nikdy...nikdy nevrátily. Ale vytvářejíc naprosto jinou, odlišnou krásu utíkaly dál do kraje. Umíraly pro krásu jednu a zároveň vytvářely krásu druhou. Připomínajíc tak věčný koloběh: Zrození...umírání...zrození...umírání. Ne však ve jménu strachu a hrůzy. Jak to chápeme my lidé, ale ve jménu setkání, krásy a vlastního života. ...jejich nedílnou součástí, vytvářejíc krásu celistvosti, je i malá kapka. Je rozdíl mezi člověkem a přírodou?		Body: 5 Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Bajata

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)