|
člověk vázne v blesku
když přichází
o jeho rajská pokušení
i všechny dřívější končiny
následují
opouštějí svá teritoria
jen čápa stojícího v poli
se tyto stavy nedotknou
ostatní jsou pláňata ponechaná
zimním ptákům
ostatní mračna slepí
zas nevidomé záněty chudobek
zas usedavý pláč jiřiček
zas odírané desky v praskotu
rozcuchaných olší
hrají si na dřevo
ale jsou živlem ohně
ta snaha uniknout jednoduchosti
utahuje oko
ta snaha
unikat!, unikat!, unikat!
trhaně zastavovaným životem
trhaně zastavovanému umírání
ta snaha
hrůza z labyrintu přichází
s uticháním okolního světa | 
