Slzy z očí utíkají,
stíny
sliny
v ústech zalykají...
Tma se bojí-
jenom stojí...
Stíny na stěnách
mizí v proměnách...
Mám ruce v kolenách,
ze slz je hrách,
co tiše buší na zem...
Co vlastně jsem?
Vidím malý vůz...
Urazil takový kus
a já se na něj dívám...
Snům jemně stírám
jejich stíny,
polykám sliny
a sbírám korálky...
Dívám se do dálky,
stíny utíkají,
světla hvězd promítají
jejich cesty...
Žes ty
mi neřekl pravdu....
Malý vůz je kočárkem,
hvězdná noc
pěna se džbánkem...
Chtěla jsem moc?....
Dívám
se do dálky-
co dělám?
Sebe se ptám....
Sbírám korálky?
Slzy?
Sliny?
Co polykám?
Co když utíkám
jako stíny,
jako noc?
Prosím,pomoz....
|