Tobě, můj příteli, jenž nejsi,
jehož ráda bych měla,
Tobě píšu z místa,
které pro většinu lidí
neexistuje.
Jsi daleko a já nevím kde.
Jsi v nebi snad,
na jiné planetě,
snad v zemi co není,
Chci najít Tě.
Chci štastnou být.
Chci pochopit....
….......................proč
mám stále žít
….......................proč
bolí druhému ublížit
….......................proč
jsou myšlenky,co odpluvají do nebe
Ted myslím na Tebe
a duše krvavá mě zebe.
O srdci nemluvě.
Kráčím do Nicoty,
samotná
…...........Samotně.
Kam odplul ze srdce cit radosti?
Kdy lásky nádherné bývalo za dosti.
Co jsi ztropil rozume?
Co jsi udělal cite?
Proč roztrhly se nitě,
co Svět a mě pojily.
Vy!!!! myšlenky, co jste vše rozdělily.
Láska má byla veliká,
ted duše ze Světa,
přes mříže utíká.
Kde jste vy, srdce lidí,
co láskou jste vrhaly!!!!!!
Kde jste vy vzpomínky,
které jste zapomněly!!!!!!!
|