TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

<předchozí ve sbírce

Rozhovor v kině z kolekce Stařiny
Autor: Naty (Občasný,Redaktor) - publikováno 8.10.2002 (00:16:54), v časopise 4.11.2002

egil (Stálý,Redaktor) - 8.10.2002 > Ale no tak... Jedna osoba,viděná dvěma páry očí a každým jinak, přeci není jedna; není stejná.. Ale fakt je, že tady se (jak to tak čtu znovu)asi skutečně jedná o dívky dvě; příště musím číst pozorněji :)) Dík za upozornění. A ještě k tomu, co je a co není poezie... K tomu nemám co říct. Neexistuje žádná univerzální definice a jakékoliv generalizování svého soukromého názoru je arogancí. Kdysi jsem někde četl výrok, že poezie, v níž neobstojí slovo česnek, není dobrou poezií. A znovu, je to pouze čísi soukromý názor, ale mně se líbí. Asi proto se mi líbila i tahle básnička. Žádné RAZ-DVA-TŘI poetično, ale lehký dotyk poetiky v každodennosti a obyčejnosti. Takovou poezii napíše člověk, který ji bezprostředně žije, ne veršotepec čarující se slovní originalitou, neotřelostí a... a prázdnotou (to myslím obecně; nijak osobně). Básnička má jemný náboj vnímavě prožitého, proto jsem jí dal za jedna.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli egil

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + tři ?

Napsat autorovi (Občasný,Redaktor)

	předchozí ve sbírce

	1 1 1 1 2 2 3 3 5 8 10 11 12 13 14 16 20 22 25 26 28 29 30 32 33 35 36 36 37 37 38 39 40 41 41 (42) 44 46 48 50 51

	další ve sbírce