Tomík:
„Já to dneska ještě ROZPOUTÁM!!!“
….tak jsme šli
vymrzlý prsty v Chuchli
koňská dráha pod nohama
mléčná nad hlavou
kytary na kyčlích
příprava proběhla rychle
hluk z našich rozladěných strojů
nám dodal dalších neopakovatelných rozměrů
vůbec to nevadilo
dostal jsem se do svých oblíbených vnitřních světů
Fendery řvaly, řídil jsem se sonickým odkazem a všechno šlo samo
s Tomíkem vzájemně zapletený do vlasů
tančící ve víru pokřivený hlukový bouře
ano: s tváří na rameni druha
s inspirací v každým coulu zvuku
v každým pohnutí
oba potrefený barevnou podzimní fascinací…
|