Hranice na stole,

tvořená tvým stínem,

dělí prostor na zde a ty.

Ruka se snaží nesměle přestoupit čáru,

z ní cesta zpět nevede.

Tvá ramena mě stmívají.

 

Opouštím bezpečno tichých toužení,

zouvám si lehký krok

a nedýchám.

Stahuje mě smyčka

p o c i t ů ,

jak skořápka ořechu pukám.