Jsem v kraji, který znám, a přesto je mi cizí.

 

Poraněn láskou podlehnu v boji se sladkou vzpomínkou.

Kostnatý stařec v bílé říze mi zamává útržkem svého snu

a mlžný opar zahalí horskou stezku,

po které se prošla krása.

 

Otevřu jizvy dávných nářků

a divoké býlí bez kořínků mi poskytne úkryt

před přívaly vod.

 

Nebe je nízko.

Mrholí.

 

 

                               *****

 

(21.9.2002)