Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 27.11.
Xenie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<Zpátky Hovory pěšce (II.) z kolekce šachovnice
Autor: tkadlec (Občasný) - publikováno 12.9.2002 (21:50:38)
Pokračování>
" Jsem pěšec. Sám v černobílém poli. Jen takřka nedozírné dálky na obzoru mi cloní rozmlžené postavy. Bílí ! Ale ještě jsou daleko. Co v nich mám vlastně očekávat ? Zlí, špinavě čistí, beze špetky svědomí, bílí..Ale vždyť bíle svítí i hvězdy a v těch nemohu vidět nic špatného ! Sám. Tak sám se cítím a za zády mám celou armádu. Nechal jsem za sebou své přátele, svojí domovinu. Přátele ? Co o nich vlastně vím ? Stáli jsme v jedné řadě a společně čekali na rozkaz. Oděni v jednu barvu. Poznal bych ale, kdyby se pod černou uniformou skrýval bílý pěšec ? Bílí prý nemají pěšců. Nechce se mi tomu věřit. Mnohému, co jsem slyšel se mi nechce věřit. Těch pár slov před odchodem taky neznělo zrovna přátelsky. Nic o nich nevím a říkám jim přátelé. Ale takhle bych o nich neměl přemýšlet, stáli jsme v jedné řadě. V jediné řadě a první rozkaz mohli dát komukoliv z nás. Stáli jsme v jedné řadě, tak blízko sebe,a přece o nich nic nevím. A teď, teď tu stojím úplně sám. Sám v černobílém poli. A nevím, zda jsem se víc necítil sám mezi nimi, v jedné řadě. Mezi těmi, které jsem bez příčiny pojmenoval 'přátelé'. bez příčiny ? Tolikrát mi to opakovali ! Jsme pěšci ! A mezi Bílými prý nenaleznu pěšce. Proč nevěřím ? Jak by to bylo jednoduché ! Jsme pěšci. Jdi-jdu. Zabij-vraždím. Ale já nevěřím, já nechci, vidím spousty dalších cest, spousty otázek. možná se moc ptám. Vidím pěšce mezi Bílými ! Třeba by to opravdu bylo snazší- jsme pěšci. jdi-jdu. Jsme pěšci. pěšci.."

" Ehm.."
" Je tu někdo ?"
" Chmm, omlouvám se, ale asi jsem nechtěně zaslech konec tvojí řeči."
" Myšlenky mi musely unikat ve slovech.. jak dlouho už posloucháš ?"
" Možná chvíli. Možná delší. Kdo ví ? Kdo posoudí ? Kdo rozsoudí ?"
" Počkej, ale tebe já znám.."
" Říkali ti o mě, co ?"
" No, něco ano."
" Vyprávěli ti, že je třeba dát si na mě pozor, viď ? Že jsem zrádný jak zmije vyhřívající se na rozpáleném kameni ? Že jsem jako sršeň, zrádný tvor, který se vynoří znenadání, bodne a zmizí dřív, než se vzduchem přižene ruka ? Ale neboj, Černým bych ublížit nedokázal."
" Tvrdili, že zahýbáš všem, bez rozdílu barvy či postavení. A že se často vykrucuješ.."
" Možná. Snad to mám vrozený, neumím jít přímo. Někdy vám až závidím, ale jindy jsem za své 'prokletí' šťastný. Vidíš, i v myšlenkách skáču za rohy, z místa na místo. Asi mi je tak navěky dáno."
" Jako kůň jsi toho hodně zažil ? Viděls víc, než většina z nás."
" Viděl jsme mnoho, ale po kouskách, chvíli jsem byl tady a za okamžik úplně jinde. Málokde jsem strávil dost dlouho, abych něco poznal doopravdy, musím si pamatovat jen útržky a v hlavě si je pak tiše lepit dohromady. Ještě, že je má koňská hlava tak velká."
" A.. neslyšels někde na cestách, nebo nezahlíd jsi -aspoň koutkem oka- třeba jen odrážet se na štítu protivníka, nespatřil jsi nikdy hvězdu ?"
" Hvězdu ? Možná, nevím, viděl jsem příliš mnoho, nepamatuji se."
" Na hvězdu nelze zapomenout. je to čirá krása, světlo, které ti ukazuje, kudy máš jít.."
" Cestu přece určuje rozkaz."
" Ale hvězdy, hvězda je víc než rozkaz. je to vzdálená nádhera, která přes svou dálku hřeje jemně v srdci."
" No jednou.. jednou jsem chvíli jel po boku naší královny a měl dost času si jí prohlédnout a ano ten pocit opravdu hřál u srdce.."
" Ale hvězda je jasnější, krásnější než jakákoliv královna, ta se jen toulá blíž !"
" Tak to ne ! Nic, nic na světě není krásnější než Černá královna ! Nic !"
" Ale hvězda pluje po nebi a na svět se dostane jen její světlo."
" Po nebi ?"
" Nebe je ten rozsáhlý plášť, největší střecha nad naší hlavou, jež nás chrání před deštěm a sama jej posílá."
" Deštěm ? Promiň pěšče, ale čím dál míň rozumím tomu, co mi říkáš . Ale zní to krásně, zní to vznešeně ! Třeba jednou najdu v hlavě útržek, který se mi bude k tomuhle rozhovoru hodit a já tu hádanku vyřeším. Ale teď už tě bohužel musím opustit, vyslyším další rozkaz.."
" Sbohem, koni !"
" Nashledanou. Nikdy nevíš, jaká náhoda nás znovu svede dohromady.."
                                                      (...)                            psáno někdy v dubnu

Poznámky k tomuto příspěvku
Kajman (Občasný) - 12.9.2002 > No, ač šachu neznalý, opět smekám...
Body: 5
<reagovat 
Miroslav Langer (Občasný) - 13.9.2002 > Moc se mi to líbí a už se těším na další díl.

Teď jen z jiného soudku, vybavila se mi jedna báseň - no, je na ní patina doby, do níž patřila, poetický význam trochu drhne vzhledem k realitě, a přece se to hezky četlo, tak až mi to utkvělo v hlavě. Napsal to snad František Branislav a taky byla o jedné z hvězd, která nás vede po cestě ;)

To spíš jen tak, aby autor tušil, co může vyvolat za náhodné asociace :)
<reagovat 
three mile smile (Občasný) - 13.9.2002 > moc líbí..další prosím! ale ne rychlostí pěšce ;-)
<reagovat 
Aquarius (Občasný) - 13.9.2002 > Když už jsme u těch asociací - v téhle šachovnici vidím vznešenost, nezištnou plachost a až dětskou zvědavost Malého prince.. (minimálně ve formě) Chybí snad už jen: "Prosím, namaluj mi beránka." Ne, nechci říct, že něco opakuješ - to jistě ne. Jen pěšec a Malý princ měli sice jiný start, ale jak se zdá jejich cílem (dalo by se říci až grálem) se stává poznání.. poznání sama sebe. Docela jim závidím ten happy end, jestli ovšem v tvém podání přijde. Jo jo - líbí! : )
Body: 5
<reagovat 
 tkadlec (Občasný) - 13.9.2002 > Aquarius> moc děkuju za postřech a otevřeně se přiznávám k podobnýmu pocitu. Podobu s Malym princem jsem si uvědomil, když jsem popsal,jak byli odloučeni pěšec a bílá pěškyně (ale to jsem ještě nepřepsal do elktronický podoby, tak nebudu předbíhat). Tak mě to tenkrát dostalo, že jsem přestal Hovory pěšce asi na měsíc psát a odmítl jsem možnost je kdy dát někomu k přečtení. Jenže pak mi tý myšlenky, tý dětský čistoty / byť si ne nepodobné Malému princi/ přišlo líto. Tak jsem napsal další kousek. A teď v srpnu jsem si k tomu sed a zkusil to dopsat v duchu cšlý věci. S tim koncem nejsi úplně od věci,ale.. no nemůžu o tom psát, eště s ho nečet. a v pěšci se po určitý události něco změní, co ho odliší od Malýho prince ( apsoˇna čas) úplně, tak aspoˇže tak. jinak se omlouvám, nepsal jsem to s zájmem něco kopírovat. Hezkej den
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
Zpátky   
1 (2) 3
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter