Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Přání pod psa
Autor: Sakora (Občasný) - publikováno 6.5.2009 (19:03:11)
„Chtěl bych se mít jako náš pes (kočka)!“ slýchávám často. Majitel zvířecího miláčka se vždy zasní a začne líčit výhody takového života. Obvykle je tím myšlen nekonečný přísun potravy a lásky bez starostí, kde se ta péče vlastně bere. Občas, u zvláště rozšafně se tvářících páníčků, mám strašnou chuť vyjevit jim pravdu.
Býti psem znamená mít na talíři každý den to samé, navíc ve slisované podobě. Jedincům, kterým je předkládán pokrm vařený, pro změnu chybí výživový poradce, který by je upozornil na rizika obezity či nebezpečí „zmlsání“. Býti psem znamená býti zcela vydán na pospas člověku, jež se zdaleka nemusí honosit přízviskem „moudrý“. Což se projevuje například tím, že za vrchol blaha psa považuje měkoučký pelíšek či atletický výkon při běhu u kola. Zatímco pes sní o válení se v páchnoucím trusu či běhu za sousedovic fenou. Život psa je neustálým kompromisem mezi „skákáním“ jak pán píská a snahou vycvičit majitele, aby on skákal, jak pes štěká. Pes je tvor skrytě velmi inteligentní, neboť zatímco všichni členové rodiny cvičí jednoho pejska, on sám se snaží „cvičit“ s každým zvlášť. A to nemluvím o ožehavém tématu kastrací … Jak by se původci výše zmíněného výroku zamlouvalo, kdyby někdo usoudil, že čůrá, kde nemá, anebo že příliš utíká za příslušnicemi opačného pohlaví a dovlekl ho k lékaři, ať „se to vyřeší“?
Kočky jsou na tom zdánlivě lépe. Jejich neochota podřídit se člověku a nechápavost, kterou předvádějí při snaze naučit je jakýkoli povel, těm chovaným v bezpečí domova jednoznačně ulehčuje jejich žití. A když je nejhůř a páníček je vrcholně roztrpčen vysypaným květináčem či shozeným porcelánem po babičce … kočky mají tajnou zbraň. Předení. Zabroukají, zapředou, otřou se o nohy, zašlapají majiteli v náručí a vše je odpuštěno! Člověk bláhově očekává vděk nad plnou miskou nebo desátou plyšovou myškou na hraní. Je jen jeho chyba, že nepochopil, že jeho šelma si přála šplhací stěnu na záclonách a chce si hrát na schovávanou uprostřed šatníku. Co se týče hormonů a touhy je osud koček těžký, sterilizace je daň za domácí pohodlí. Smutnou pravdou je, že čím víc Homo sapiens slouží kočkám bytovým, tím více se chová odporně ke kočkám venkovním. 
Ne, myslím, že nikdo by nechtěl být natrvalo svým ani cizím psem či kočkou. Jak se tak denně na ta zvířata dívám, vidím jim ten názor v očích. Člověk je pro ně opak ohně, špatný pán, ale dobrý sluha.





Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář Osoi Hito - 6.5.2009 > Na ten článek se nevím proč musí přes vyhledávač (Google mi ho vyjel hned jako první) - doporučuji vysoce chutné fotečky.
<reagovat 
čtenář Osoi Hito - 6.5.2009 > Hele, než začneš trousit rádobyútlocitná moudra, pročti raděj si ke kastracím nějaké odbornější materiály.

Nekastrované zvíře (hlavně kočka, často fretka) se ti doma utýrá zaživa. Trvalé říje vedou k zánětům, rakovinám, selhání ledvin...To není o pohodlí dvounohého otroka, to je o tom, že domestlikací mají přebujelé hormonální touhy, které je ničí - tam, kde nemůžou, nemoc až smrt, tam, kde můžou, humanitárná situace srovnatelná s nejpříšernějšími africkými státy, pramenící v děsivém přemnožení (ovšem, nejděsivěji přemnožený je Homo "sapiens"), tedy zase nemoci, hlad a velmi ošklivá úmrtí. Jen nahaté opice jsou drogově závislé na hormonech z civilizační nudy - bohužel pro svět (včetně nahatých opic). A ostatní tvory nemůžeme soudit podle svých mustrů. Zvířata žijí přítomností a svých ztracených tužeb nelitují. Občas pomáhám v kočičím útulku a všechny kočky se kastrují. Nikoho netěší, že se do nich musí řezat, ale ze všech zel je tohle to nejmenší.

Ad kastrace koček: http://www.dasenka.unas.cz/clanky/kastrace.html

Pryč s antropocentrismem! Hosana!
<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 6.5.2009 > čtenář> Omlouvám se za překlepy, jsem překlepanej zimou (a bačkorama)...
<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 7.5.2009 > čtenář> Proboha, byl to jen fejeton, což má být novinářský útvar s humornými prvky, atd. Problematiku kastrace jsem zde zmínila jen v souvislosti s pošetilým přáním majitele zvířete.

Píšu to coby člověk povolaný, jsem veterinář a kastrace doporučuji a provádím víceméně denně!
A prosím, nejsi-li ty člověk povolaný, nepiš sem rádoby odborné informace, člověk by měl psát jen o tom, co opravdu zná. Děkuji.
<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 7.5.2009 > Sakora> No jsem vystudovany chovatel, matura mj. z veteriny... zkusim sehnat vyjadreni od nasich vetek. A tez cyklim po utulcich se snahou pomoci...
A zkusim neco provest s tou klavesnici.

Fakt je, ze majitele si cesto stezuji, ze je zvire svzmi projevy takzvane otravuje a neuvedomi si, ze ve skutecnosti se trapi, protoze bylo cosi zanedbano. Ach jo, lidi...
<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 7.5.2009 > Sakora> Jinak ostatni postrehy dobry, vtipny, ze zivota.
<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 7.5.2009 > čtenář> Asi tak před 4 roky jsme se známou založily organizaci pod ČSOP a věnujeme se záchraně koček, léčbě, umisťování, odchytu ... nejsme útulek, jen soukromí šílenci. Fakt je, že bych na podobné téma mohla napsat i horor, ale ...
S tou odborností : kdo chce znát fakta, ten si je najde, na literárním serveru, dle mého názoru, není místo na veterinární problematiku kastrací zvířat.
Zdravím!
<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 7.5.2009 > Sakora> Jasně (klávesnice umoudřena... co se zjistilo? prošla se mi po ní kočka a polozasekla klávesu, prostě klasika!)... někdy se ozvu s kontaktem, kdybyste potřebovali pomoct třeba s propagací a nabídkou zvěře... a doufám, že na Totem brzy pošlu pár morbidních básniček a tučných "déček". (Klíčí -li námět na "déčkový" horror?)

Mně to s těmi kastracemi přišlo takové zavádějící, že by si pár lidí podle toho fejetonu mohlo říct: "Radši to svoje zvíře nechám naprázdno naříkat, to, že mi jeho nářek vadí, je jen moje sobectví" - a ANO, dóóóst, dál o literatuře, už mlčim mlčim... Hezký den!
<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 7.5.2009 > čtenář> Ve frontě k publikaci čeká na sobotu má malá povídka ze života - o tom, jak jsem potkala KOČKU. Doufám, že jí oceníš ...
Jinak : Zodpovědným majitelům a kastracím zdar!
<reagovat 
Quotidiana (Občasný) - 7.5.2009 >

no nevim... na jednu stranu s tebou souhlasím, na stranu druhou, zas tak černě bych to neviděla...

 


<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 7.5.2009 > Quotidiana> No, mých sedm koček, jeden pes a dva koně ... si se mnou kolikrát dělají, co chtějí.
Nicméně fejeton byl spíš povzdechem nad majiteli zvířat, které potkávám v ordinaci.
<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 7.5.2009 > Quotidiana> Kurna, blbne mi klavesnice, takze bez hacku a carek, sorry... Bohuzel, skutecnost je cernejsi, nez co muzu vylicit slovy. Zkusenost z praxe, videl jsem veci, ze kterych by se clovek poblil, pardon. Podivala jste se na ten odkaz? Muzu pridat dalsi...
Znama ma doma tri nalezene kocky, slepou, nemou a bezzubou. Vsechno nasledky tyrani clovekem. Ta nema mela proriznuty krk provazkem, plny cervu, dostala umely kus jicnu. Slepou nekdo jako male kotatko soupl pod led, bezzube nekdo rozkopal pusu. Ja mam doma ze 4 kocek 3 nalezence, sundane hrobnikovi z lopaty. Uz jste nekdy videla dlouhosrstou kocku, ze ktere viditelne trci kosti? Dve z mych kocek tak pri nalezu vypadaly. Plus jedno odlozenatko. Proste je jich tolik, ze skoro nikoho nezajimaji... a psi na tom nejsou o moc lip.
Mimochodem, dotovane mestske utulky vetsinou nemocna a handicapovana zvirata utraceji, aniz leci. A soukrome vetsinou leci, ale maji skoro porad stop stav kvuli nekolikanasobne prekrocene kapacite.

<reagovat 
 Quotidiana (Občasný) - 7.5.2009 > čtenář> 

no ani se koukat nemusim...  bydlíme kus od silnice, máme doma kočky, slepice, měli jsme psa...

 

takže kastraci kocourů doma docela prosazuju... není to příjemný vědět, že jakmile kocour oslaví 1 narozeniny, dřív nebo později se začně toulat... a od té doby, co jsme řešili 11 koček doma (2 porodily téměř současně a koťata byl docela problém udat) tak jsme nechali vykastrovat i "zasloužilou" matku... (ale chápu, že né každému by se do toho chtělo... přeci jen, je to zásah do zvířete a s jednou naší číčou jsme museli dokonce na veterinární pohotovost, kde nám ji kurýrovali kapačkama a vůbec to s ní nevypadalo dobře... takže v ten moment jsem si taky říkala, jestli to nebylo blbý rozhodnutí...

 

je to všechno o lidech, každopádně si myslím, že Sakořin text nebyl o týraných zvířatech ani o "náhradních dětech" a módních doplňcích, ale o "obyčejných" kočkách a psech, které má doma většina normálních lidí, a normálně se k nim chová (krmí je, cvičí s nimi, hraje si a tak...),


<reagovat 
 čtenář Osoi Hito - 7.5.2009 > Quotidiana> Mno, ono už je zásah do zvířete to, že se díky domestikaci množí už nedospělá a několikrát rychleji, než jeho divocí předkové (ano, nezvládnutelně), což je vlastně zmrzačení zvířete na subtilnější úrovni... ony ty opakované říje jsou taky nebezpečné... a porod nemusí být bez nehody, nám kdysi vetřezníci (tím samozřejmě netvrdím, že jsou takoví všichni vetové, naopak) kdesi na Jižáku nechali kočku rodit mrtvé převeliké kotě skoro tři dny! Málem jsme o ni přišli.

No jo, většina lidí se zvířatům snaží podsouvat svoje hodnoty, já našim taky nevysvětlím, že byt se v ideálním přizpůsobí kočkám (máme kočky... a moučné červy,)opačný scénář že je nereálný, že nemůžou doufat v bezpečné přežití serepetiček. Přesto jsou stále znovu a znovu překvapeni.

Nedávno se někde objevil zajímavý článek o tom, že vědci naměřili divokým zvířatům v trusu několikrát vyšší hladinu stresových hormonů, než je běžná u opečovávaných domácích mazlíčků (asi takových, o jakých Sakora píše). Ale pouličním chudákům ani těm nešťastným tvorům z velkochovů, co končí v krmivu pro naše miláčky, asi stresové hormony nikdo neměřil... ach jo.
<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 7.5.2009 > Quotidiana> Přesně tak, fejeton je o doma opečovávaných mazlíčcích. O těch, co s námi cvičí, co nás občas zlobí, o těch, co nám bezelstně dávají svou lásku, o těch, kteří jsou součástí našeho života.
Co bychom si bez nich počali, že?

<reagovat 
Zeanddrich E. (Stálý) - 12.6.2009 > "

."
Doporučil 
<reagovat 
princezna_podruhé (Občasný) - 12.4.2010 > Mrzí mě, žes zůstala nepochopena, vždycky se najde nějaký šťoural, co ti to rozpitvá. Fejeton má být odlehčený a tenhle takový je. Líbí.
Body: 4
<reagovat 
 Sakora (Občasný) - 13.4.2010 > princezna_podruhé> Děkuji za názor!! Jsem ráda, že se líbilo...a  také za pochopení :-)) 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter