|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
ne mocní I když mi bylo jedenáct,
začala jsem vitráže malovat a svítilo mi jasně slunce do očí pršelo někdy nečekaně
moje vyvýšené křeslo je měkké že vstávání neskutečným stalo se
pak z barevných vitráží vyrostla se ohrada kdokoliv bude chtít vejít střepy si v sobě odnese
nevezmu na sebe kůži odloženou v obličeji modrá žlutá červená
jen toho chci znovu zavolat kdo zná můj sladký medikament ať vstoupí
bude litovat?
ne mocní II svlečené sádrové odlitky z mých kostí zavěsím na zdi v mém pokoji vyroste na nich hřejivá duha
infúze dlouze sládne, když se postím studený skalpel blíží se k mým nohám nic netrávím a noří se bezuchá jehla
kam mě zlá propustka zavede? vždyť jen ve zdejších peřinách jak vím, pestřejší růže květem se rozvoní
|
|
|