|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
V lese plném duší
sedí muž.
Neví, jestli je mrtvý.
Slzy si dlaní suší
a ptá se:
"Proč jsou ty stromy tak vysoké?"
A nikdo si jej nevšímá,
jen koruny se mu odmění
šustivým smíchem.
A tak pláče dál a hloubá
dál
a duše dál prosvítají
ranní mlhou,
les, v kterém
se snoubí život se smrtí
ani nehne brvou.
Prostě tam jen tak je.
A muž tam byl s ním
a seděl dál,
na pláč už neměl sil
a hloubal dál
a dál,
aniž pochopil,
že už má vstát
a přestat žít.
Jestli však někdy skutečně žil...
|
|
|
