Pro každý den střídající vjem zasněný,
pro každý východ slunce, chci být přítomný,
pro pokaždé kdy tvou dětskou tvář,
něžně pohladí měsíční zář, chci být nespoutaný,
pro lásku mámy, pro noční flámy,
pro poslední pozdrav, pro tebe i pro dav,
pro slzy z nebes, pro úsměv nevěst,
pro zvuk co mám rád, šílenství v snách,
chci být láskou zaslepený.
Pro básníka jdoucího na kraj světa,
pro tribuna, jenž ví v lásce nět veta,
pro zběsněné pohledy, duše co podlehly,
srdce co zlomili, lásku jak zabili.
Pro poslední tak známé, praskání gramofonu,
pro píseň muže s tmou v očích, co slyší duhu,
pro poslední verš, pro každičkou sloku,
pro poslední zabití Čapkova mloku,
já chci být, bohatý přátelstvím a láskou,
chci utéct a schovat se s vámi před touhou
samoty, před mdloby a mrákoty…