TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 10.11. Evžen

Všechny rubriky

		Miniatury,blbůstky

>		Miniatury,blbůstky

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

<předchozí v kolekci

"Podzimní II ... z kolekce Sb XIII
Autor: Zeanddrich E. (Stálý) - publikováno 31.12.2002 (16:13:19)

"Podzimní II ...

Vůně pěti zim a chlácholivé

dveřní zákoutí, a to je teprve

začátek listopadu.

Opatrně vyorávám malé

zlaté poklady, kulaté

a něžné, jako důlek

pozdních brambor

v záři bez bolesti

vzdáleného

červánkového slunce; to

neznamená již, co

znamenávalo dřív .

Vzrušivě tajuplné bylo včera

toto místo pokryté

listím

jako útržky

vzpomínek z nějakého

života. Zavírám sklep -

- ani tam, ani zpátky,

a v duši umeteno,

jako když čeká se

na nečasté

a vzácné hosty.

Poznámky k tomuto příspěvku

Zeanddrich E. (Stálý) - 7.7.2009 > "... - ."

		<reagovat

Zeanddrich E. (Stálý) - 21.10.2021 > Střípky z několka okruh“ (co jsem nedal ( ..většinou zapomněl dát) to zde již publikovaného výběru): Z „pravidel“ Připomínám alespo%n ň: jednoduchá závorka -autor dvojitá závorka -moje vsuvka Hrubky a chyby (nepřesnosti) ve jménech osob (vzájemné rodinné a společenské vazby, zvláště pokud nejsou v relativně lehce přístupném veřejném zdroji – většinou ale blížeji nezkoumám (snad jedn nejbližsí rodinnou posloupnost,…, nejvýznamn.ější veřejné funk.ce, apod (pozor - než bych ale propustil pochybné údaje, raději je z výroku vynechám, nebo prostě odložím ..pro pozdější dobu (až budu mít ..více času :) ) ) vr) ), v názvech míst a institucí apod.je záhodno .opravovat každopádně, jinak se povoluje obdobné výroky slučovat či jinak kompilovat,…, dlouhé krátit či rozdělovat,…, případně i stylisticky upravit. Jména jednotlivých autorů nemáme (trváme sami na tom, abychom je, z více důvodů, již nedostávali)…, jména (názvy) tříd a škol máme, ale běžně je již nezveřejňujem ((uvažoval jsem on tom, že budu alespoň uvádět přibližně věk autora, potažmo typ školy, ale je to prac.né, a navíc to ..dále ubírá na čtivosti, dle nejen mého názoru.. (nemluvě o tom, že u starších „úlovkůc.“ tyto údaje vtšinou nemám (, nebo jsem i vůbec nemělú) )). e Seriál o Boženě Němcové z rádia Plus (()) mi osvětlil, jak složitá může být ně.kdy cesta k takovému význčnému dílu, jakým je Babička. Četba o Boženě Němcové mi nedokázala vzít dobrý pocit z díla B.Němcové. Božena Němcová údajně svůj román (()) Babička napsal v domě č na Ječné v Ječné ulici (( v Praze stávající číslo domu )), což nám dennodenně připomíná deska s nápisem na zdi Dohady kolem šlechtického původ B.u .Němcové nám může korespodovat s dohady o císařském původy prezidenta Masaryka, a véstk náízoru, že význačná osoba se nemůže narodit prostému člověku, opak je ale pravdou. Babička odB.Němcové ostře kotrastuje s nelehkžm životem autorky v době,kdy ji napsala, a z toho se můžeme poučit, že pro našeKlid a laskavost, atd., dobré dílo nám osobně nemusí být zrovna moc dobře. .. .. J e dobré, že V některých předmětech dostáváme od.našich vyučujích odkazy na mnoh.,o doplňující literatury, je ale smutné, že na to nemáme většinou čas, protože máme i jin.é oředměty, o našem soukromém životě nemluvě. Veliký zájem učitelů o svůj předmět, kterž se nám snaří předat, musíme, my žáci, manažersky vybalancovat s dalšími požadavky načeho studia. Žádného svého učitele nechceme urazit nezájmem o jeho předmět, někdy se tomu ale z důvodu nedostatku času nemůžeme vyhnout. Dobrý uč.itel se, podle mého názoru , pozná i tak, že svým žákům dovoluje navštěvovat i jiné předměty. Svůj zájem o studiu.m, musíme manažersky rozdělit do mnoha předmětů, a tím si vytváříme p.ředpoklady pro pozdější pobyt v běžném dospělém životě, .. .. Učitelé nás někdy často straší důsledky našeho dlouhodobého nezájmu o studium, a to musíme brát trochu i tak, že to mají součástí svého popisu práce (( ...)). .. .. Kb. k Kdybych já byla ve středověku na několik měsíců až dva roky uvězněna v obleženém nedobytném hradě, tak bych, mimo jiné, zkoušela klíčit obilí z našich zásob, a přesvědčovala bych posádku, že to to mají žvýkat místo nedostatkového masa, anebo i pečiva. Kdybych já byla ve středověku na několik měsíců až dva roky uvězněna v obleženém hradě, pozorovala bych každý den třeba z věže, nebo z jiného vhodného místa, co se v nepřátelském táboře venku pod hradbami zrovna vaří, abych mohla navrhovat nečekané výpady za účelem loupeže jídla. Kdybych byl ve středověku na několik měsíců až dva roky uvězněn.v obleženém nedobytném hradě, vymášlel bych způsoby, jak třeba pomocí fakenews alespoň část obléhatelů na pár dnů odlákat od hradu, a pak si třeba venku sehnat pár vozů s dalším jídlem. Základem nedobytného hradu musela být studna s pitnou vodou, mnohdy prosekaná několik destítek metrů dolů ve sk.ále, ale chytřejší stavitelé hradů stavěli i náídrže na nádvořích apod., kam stahovali dešť.ovou vodu ze střech, vhodnou při mytí, pro dobytek, anebo při požárech. Kdybych já byla ve středověku na několik měsíců až dva roky uvězněna v obleženém nedobytném hradě, vymášlela bych, krmě výpomoci při domácích pra.cech, různé aktivity proti depresi obránců, např.humorné scénky, nebo divadlo, společenské hry, hlasitou společnou četbu po večerech, a další, podle našich možností ((...)). .. .. Ode dneška si naše české ((vojensky)) nedobytné hrady budu vždy prohlížet s větší účastí. ((...)) .-. .. Od konce 18.století se konečně i u nás, na českomoravském venkově, začalo zvídavému gramotnému čtenáři otevírat povědomí o světě za humnem. Velikým limitem pro něj, samozřejmě, byla cena literatury, kterou částečně mohl řešit výpů.jčkami ..og lnězů od knězů a učitelů, případně od dobře situovan.é venkovské honorace. Dobrým kanálem pro výpů.jčky literatury i pro nejchudší lidi na venkově byli kněží a učitelé, ale pro děti z chudých rodin většinou nepřipadalo v úvahu, že by si mohli doma číst místo práce. Zbývala jim tak většinou četba jen chvilku večer nebo v zimě, pokud měli světlo.anebo když se třeba hodili marod. Široké lidové vrstvy na venkově i ve městech mohli svou nově nabytou gramotnost začít využívat hlavně četbou nejlevnějších tisků kalendář.ů a kupeckých písňových .letáčk.ů, ale i to byl pokrok oproti dlouhým staletím od doby všeobecné antické vzdělanosti. Od konce 18.století se zvídavé osoby i u nás v Rakousku nebo Rakousku-uhersku mohli dozvědět z četby něco zajímavého o poměrech na druhém konci světa, což do té doby bylo často možno pouze v zimě na dračkách peří od nějakého náhodného pocestného apod., který to o.všem měl už třeba z tisící ruky. Mladé chytré dívky se i na venkově od konce 18.století pouštěly do četby románů tajně v komůrce v podkroví, nebo na půdě na seně, a tím se udělal veliký pokrok v ženské selské emancipaci. S širší gramotností u nás od roku 1775 začalo i do duší venkovského obyvatelstva vstupovat povědomí o tom, že se vlastně lidsky podobají své šlechtě, církvi, anebo boha.tým měšťákům. .. .. Útržky o francouzké revoluci z roku 1789 se u nás v jihomoravském kraji .byly prostému obyvatelstvu nečekaně zhmotněné v roce 1805, kdy Napoleon se svým vojskem přijal účast v bitvě u Slavkova u Brna. Po bitvě u Slavkova nechal po své prohlídce Špilberku v Brně nechat u něj Napoleon preventivně zbořit bastionové hradby, a vzal tím Brnu až do dneška možnost nazývat se významnou rakouskou pevností. Po francouzs.ké armádě z roku 1805 nám u nás v obci zbyly např.nějaká francouzská jména -mapř.Staňa Bíza, ale francouzky se to psalo jinak ((...)). Po francouzké revoluci v roce 1789 se i u nás začaly v eltách našeho pokrokového obyvatelstva usídlovat podobné myšlenky o všeobecném občanství a lidských právech, ale k nám na jihomoravský venkov se to ve větší míře mnohdy dostalo vlastně až v roce 1848, kdy nám tu zrušili povinnost roboty pro šlechtu, a jiné majitele obce. Spolu s gramotností zača.lo do duší širokého obyvatelstva prosakovat i to nejlepší z francouzské revoluce z roku 1789, a to už potom nešlo zastavit. ((...)). Alois Jirásek nám v některých svých dílech plasticky popsal obrozeneckou dobu u nás, ale dnes máme k dispozici i přehlednější zdroje informací. Josef Palacký byl díky svým aktivitám a svému neobyčejnému záběru nazýván Otcem národa, ale to neznamená, že si ve svém písemném historickém díle nemohl něco i domyslet. Falšované zelenohorské ((?)) (a jiné) rukopisy dnes, spolu s Masarykem, nemůžeme akceptovat jako zdroj sebevědomí našeho národa, ale musíme uznat, že ve své době posloužily svému účelu (např.díky slavné české minul.osti začalo mnoho významnějších Čechů znovu mluvit česky i na veřejnosti, protož.e se za to před Němci přestali stydět). Mezi nejvýznamnější .české obrozence bych zařadil třeba Jungmana, ..., Palackého , je ale pochopitelné,že na mnoho tisíc drobnějších jsem ve svém výčtu asi zapomněl. .. .. Širokou gramotnost po roce 1774 můžeme u nás, po minulých tisících let, považovat za zdroj prasknutí okovů poddaného venkovského obyvatelstva, který asi mnohým lidem musel do duší přinášet takovou naději, že si to dnes ve škole nedokážeme představit. Nějaké má další návrhy ilustrací „v barvě“ jsou třeba zde (kompletace srpen -říjen 2021, ale mnohé kresby jsou i z r. 2016, a dalších následujících): (()...). Radost nnašich předků z možnosti studia bych.om si, my rozumnější, dnes měli připomínat každodenně -nejlépe ráno, v poledne i večer Radost našich předků ze studia bychom si měli připomínat třeba k.aždé. ráno před cestou do školy, když nechtěně vstáváme do sychravého mlžného rána. ((...)). ((ze své sbírečky o cca 25 000 kouscích (z let 1979 – 2021) vybral a redakčně ošetřil E.R.Zeanddrich )) .. . ((nadanějším)). . Sen, útržky (ze sob.na ned. 16 -17.října .2021)(zapis.uji cca v 05 hodin ráno v neděli) – dostal jsem za moji ..old mapu (z mojí sbíryky - ..za tu, u které se rozbilo to sklo asi -ale díky tomu se dalo ..šáhnout na papír) na ..podivném papíře zálohu .1.000 liber,…,slíbeno mi bylo ovšem nejm.10.000 liber(!) . Jinak -Jana Florusová na velikém nádr. (jakoby hlavák v Praze, ale detaily (jedn.otlivosti) tam nepoznávám),…, mluví se mnou krátce,…, balíček se syrovým masem (?) mi někdo z mých známých na tom nádr. (nebo spíše ve vchodu do ..příjemného bytového domu)položil zezadu, z legrace, položil na hlavu, když jsem něco nesl, a měl plné ruce (a musel jsem tím pádem několik metrů za chůze ..nadprům. ..držet balanc, což se mi i povedlo) . velký spěch v ..geo (nebo podobné ..lítací,zařizovací?) práci (kde ovšem mám i nějakou nadřízenou osobu). Mám v pronájmu ..hotelovou místnost (spíše byt nebo apartmán) v nějakém ..pocitově příjemném domě,…, na chodbách i pečovatelka, a maminky s dětmi, …, ruch, živo,…, byteček v tom oázou (spěchám, jdu se asi ..jen osprchovat,…, případně i krátce vyspat ?(mezera ve snu) ). Ve Starovičkách – z několika oken na jih (do ulice)pozorujeme hezký západ Slunce, …, td., -případně i něco dalšího ..na obloze a ..venku -jde z toho ..docela klid, pohoda -je to ale jen (pocitově)..zastávka ..v běhu (v zařizov.ací (spíše všeobecné, než ..pouze v geodézii, td.) práci). ((…)). Pocit ze sna -docela popisné detaily, ..., známé jednotliv.osti…, ale ne nějaké (mně sdělené) ..podstatnosti,…, docela klid a kladnější pocit z toho.. ((...)). .. .. (( ad ..čt. 21.řijen .2021 Kdybych byla ve středověku uvězněna na několik měsíců až na dva roky na nějakém obleženém vojens.ky nedobytném hradě, podílela bych se pravidelně na chodu hradu, a po večerech bych navíc vymýšlela různé zájmové aktivity pro lepší náladu posádky, např.divadlo, scénky, a humorné společenské hry, apod., a navíc bych kontrolovala jestli se nepl.ýtvá jídlem, jak se rozdělují příděly jídla, zda se někde ve sklepě v zapomenutém koutě třeba nekazí několik pytlů s jídlem, a i jinak bych se snažila být užitečná. ((...)). (...). Zavedla bych na tom hradě např. meditace k úspoře ene.rgie a jídla, a také bych jim vyprávěla o jogínech v Indii nebo o jeptiškách, kteří dlouhé roky, za plného zdraví, nej.edli, pokud bych o tom tehdy věděla. Kdybyc.h byl ve středověku dlouhodobě uvězněn v obleženém nedobytném hradě, tak bych třeba v noci kontroloval stráže venku na hradbách, jestli nespí, sestavoval bych spravedlivé rozpisy hlídek a nejrůznějších služeb, v případě tajné chodby vedoucí ven z hradu bych plánoval hradu .co nejvíce prospěšné výpravy, a také bych kontroloval, jak je východ z chodby zabezpečen proti nenadálé nezvané návštěvě zvenku. (...). Logisticky bych tam omezil zbytečnosti, a zjednodušoval bych nezbytně nutné procesy, aby posádka nemusela plýtvat energií hlavně v případě nedostatku jídla a hladu, a milión dalších drobností. Kdybych já byl byl ve středověku dlouhodobě, až na dva roky, uvězněn v obleženém nedobytném hradě, preventivně bych se třeba vžil do role obléhatelů, a vymýšlel bych prevence vůči jejich překvápkům. Také bych odposlouchával rozhovory posádky, jestli někdo neplánuje naši zradu, a zavedl bych zvědy mezi posádkou, aby (-třeba za dvojitý příděl jídla-) mně pravidelně podávali informace o řečech a náladách v hradě (jeden by ale nesměl vědět o druhém, aby se i ti zvědi mezi sebou kontrolovali navzájem. Loajálnost posádky bych si ověřoval třeba pomocí nejrůznějších fejků a zkoušek, které bych vymýš..lel dle situace, promíchával bych ji mezi sebou, aby se vojáci raději osobně moc neznali, atd., apod.)((...)). Výběr z těchto mých informací bych potom, dle mé úvahy, dále předával veliteli hradu, pokud bych to nebyl já osobně. (...). Také bych se snažil nenápadně vyslat zvědy mezi ob.léhatele, případně vyslat tam i nějaké klamavé zprávy, které by je demoralizovaly, nebo je rozeštvaly mezi sebou, .nebo dokonce přiměly k odchodu(...). Zavedl bych na hradě řád a pořádek, a zakázal bych třeba malomyslné nebo poraženecké řeči. Také bych nenápadně vyslal posly ke spojencům, které bych pomocí dopisů přim.ěl přitáhnout na pomoc, a i jinak bych se dlouhodobě choval co nejrozumněji, dle situace. (...). Bral bych to celé jako výzvu k mému dalšímu růstu a rozvoji. .. .. ((patrně po návštěvě muzea s vykopávkami u bývalého (dnes zatopeného druhou tzv. novomlýnskou nádrží) Mušova pod Pálavou)). Naše životy dnes, v mnoha směrech,prožíváme diametrálně jinak, než před padesáti lety, a to je veliký rozdí.l oproti daleko pomalejšímu vývoji na našem území v době kamenné. Z vykopávek vyplývá, že se naši předci uměli v životě .ohánět. N.ad výrobou nástrojů jistě také přemýšleli, a vybírali si proto polotovary z kamenů nejvhodnějšího tvaru. (...). Starověké zbraně jsme tu moc neviděli, ale to mohlo být způsobeno tím, že byly drahé, a že si je schovali někde jinde (, takže jsme je nenašli). Naši předci z doby lovců mamutů se možná vždy v létě museli rozhodnout, zda už r.ezignují, nebo zda se co nejpečlivěji připraví na další dlouhou a těžkou zimu. My, co dnes žijeme, jsme patrně potomky těch druhých. V muzeu mne zaujalo např.to, jak je dojemné po tisících let vidět misku, ze které třeba starostlivá maminka v pravěku krmila svoje narozené děti. Zaujalo mne tu prakticky všechno. (...).Kamenné předměty v muzeu jsou ale jistě jen špičkou ledovce, protože daleko hojnější dřevěné, lýkové, kůrové a pro.utěné části, nástroje a užitné předměty podlehly zubu času. Vidět v muzeu zachované ,většinou kamenné předměty, je jedna věc, druhá věc je to, jak hodnověrně si z toho můžeme poskládat tu celkovou o.máčku o tehdejším životě. (…). Je to možná podobné, jako kdyby si někdo chtěl posk.ládat obraz o mém životě z nálezu mé boty, a třeba p.ropisovačky. .. .. Vystavené předměty mne zaujaly, ale dala bych přednost tomu vidět pochody v hlavě u jednotlivých lidí, jejich tehdejších majitelů. (…). Pokud někdo tvrdí, že se do myšlenek majitele věci dokáže po mnoha tisících letech napojit, tak stejně nevíme, jak si to mlžeme ověřit. Z předmětů v muzeu nás může pojmout smutek z těžkého, a možná i málo radostného života našich předků, ale podobně se naši potomci za tisíce let. budou třeba dívat .za na nás.. . (...). Možná je to ale podobné jako s těmi, co přežili stalinské gulaky v Sovětském svazu – tí téměř jednomyslně tvrdí, že t tak. Ž je to tam hodně a navždy posílilo do další.ho života. . .. .. Energie a pro ně šťastné náhody, apod., s jakou se KSČ v roce 1948 v Československu chopila moci, nám vnucuje myšlenku, zda to tak nemělo být nevyhnutelně, podle přirozeného plánu dějin. Kamenné nástroje měly za sebou jistě namáhavou výrobu, a tak se můžeme zamyslet nad tím, proč je někdo nechal někde ležet, abychom je dnes pomocí archeologie našli. . .. .. Zde vystavené předměty a nástroje jistě v sobě nesou otisk svých tvůrců či uživatelů (či majitelů), ale já nebudu tvrdit, že se přes ně na ně dokáži napojit, a je otázkou, zda to dokáží ti, co to tvrdí, a zda si to v dobré víře jenom nenamlouvají. (...). Při případné konfrontaci s našimi předky bychom se asi h.odně nasmáli. Kamenné nástroje měly za sebou jistě namáhavou výrobu, a tak se můžeme zamyslet nad tím, proč (a jestli dobrovolně) je někdo nechal někde ležet, abychom je dnes pomocí archeologie našli. ((a tento (snad :) ) výjimečně včetně hrubek :): )) Kamenné nástroje pro jejich drahost jistě jejich majitelé jen tak nevyhodili, ale možná některé menší někomu vypadli z kapsy, nebo je vyřadily z provozu pro jejich nemodernost. ((...)). . . . . . Lidové pořekadlo mluví např.o tom, že vše může být taky i k něčemu dobré(...). Minulý rok na podzim, nám v dědině vítr vyhodil .dodávku elektrického proudu do obce, a nám doma den a půl nešla elektřina, což nás vedlo k hlubokému soucitu s našim.i předky, kterým nešel elektrický proud po statisíce let. Elektrický proud našim předkům ve druhé polovině 19.století začal otevírat možnosti využití světa přibližně již do té podoby, ve které jme dnes -kromě počítačů, zásuvek, a tím prakticky všech elektrospotřebičů. Elektřina v domácnostech i v továrnách se stala takovou nezbytností provozu naší civili.zace, že si to můžeme do všech důsledků uvědomit pouze v případě, když ji na nějakou dobu zase vypneme, což si ale dobrovolně prakticky nemůžeme dovolit. ((...)).

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + devět ?

Napsat autorovi (Stálý)

	předchozí v kolekci

	1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (11)
	1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (11)

Addictive Zone Orbital Defender Game