Mé srdce,
mě tělo,
má mysl je tvá,
duše však mně patří.
Políbíš chřestýše na ocas?
Políbíš plechového kohouta na věži kostela?
Políbíš slávu z trůnu spadlou?
Mé srdce,
má mysl,
má duše je tvá,
tělo však Zemi patří.
Hasíš žízeň lidským bahnem?
Hasíš požár zapomněním?
Hasíš vášeň návratem do doby kamenné?
Mé srdce,
mé tělo,
má duše je tvá,
mysl však Smrti patří.
Ječíš na zhypnotizovanou kobru?
Ječíš na plesnivý dřevěný Betlém?
Ječíš na sudičku u tkalcovského stavu?
Mé tělo,
má mysl,
má duše je tvá,
mé srdce však básním patří.
Hraješ v porodnici na varhany?
Hraješ v poušti lásce baladu?
Hraješ vesmíru nemohoucího?
Pouze ve spánku patřím sama sobě!
|