Báseň č. 12

Den bez dne,

noc bez noci

zvolna plynou dál,

ale rok s rokem mi dává mat.

Den bez světla,

noc bez tmy zvolna plynou dál,

ale století se staletím mi po srdci

Davidovu hvězdu hodilo.

Den bez myšlenky,

noc bez iluze

zvolna plynou dál,

ale tisíciletí s tisíciletím stále ukrývá

na dně moře v amfoře lásku a svobodu.

Den bez záclon,

noc bez závěsů

zvolna plynou dál,

ale čas s časem duši uvěznilo

navždy v těle Božím.

Opona spadla za tímto nevydařeným představením,

ale já jsem netleskala.