|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Na okně sníh a květy z ledu,
co namaloval děda mráz,
do srdce si tě kradmo vedu,
usíná v nás vánoční čas.
Je pryč, odešel v tichu a sám,
bez doprovodu, do daleka,
zato ten nový hlásí se k nám,
před dveřmi s křikem na nás čeká.
Pár bublinek nám ústa svlaží,
když odpočítáš dvanáct v tichu,
polibek zpečetit se snaží
má předsevzetí beze hříchu.
A aby šťastný byl, mu poručím!
...kdeže jsou loňské Vánoce?
Rozpustím se v tvé náruči,
jak vločka sněhu v potoce.
|
|
|