Motýlek za oknem
světla se domáhá
však s každým nárazem
létat již přestává...

Křídla tu rozpíná
je klidný a sláb
okno mu otvírám
na něj padá jen chlad...

Pro Boha živého
motýle vstaň!
Z života mladého
ještě se braň!

Usedáš na ruku
barvy mi halíš
dnes jsi ty v rozpuku
smrti se neubráníš...

Prosím tedy
tu nevlídnou paní
ať rozpustí ledy
a životu se klaní...