|
O čem nelze pochybovat
I.
Ohnivé víno,
páchnoucí voda.
Odnikud nikam!
Kvůli komu?Kvůli čemu!
Bez jídla a vody.
Beze snů a sexu.
S monstrózními představami o lásce
brzy zemřeme na stres a syfilis!
Jsme k životu odsouzeni.
Víme o tom!
Palčivá bolest.
Na vlnách tsunami zmítá se srdce její.
Zanevře na Bezvěrce,
vyzpovídá se Ďáblovi?
Ve jménu kříže,
kobrou uštknutá,
Mojžíšem zhypnotizovaná.
Křížová výprava,
boží desatero,
hladomorna.
Víme o tom,
že jsme odsouzeni k životu,
protože noc je ještě mladá
a den je už vetchý stařec nad hrobem.
Slibte,
slibte,lidé,
a přísahejte nad růží stolistou,
že s E.T. vytáhnete společně v ruku v ruce
Exalibur z lávy na Marsu.
Praotče,Pramatko,
tak nějak se zřítila Babylónská věž.
Je to,
co je
a přitom ve stínu Slunce
její druhé ,,Já" zimou se klepe.
Zmýlená neplatí,
žije svůj život vlastní.
Rodino Božská,
císaři,
čase i ty historie,
skřivan pěje ženě-milence truchlivou melodii.
Unese Gaia tu lehkost bytí? |
