| Lei (Občasný) - 2.12.2008 > Arthur Chyba> zkus si to pořádně zarecitovat, a uvidíš, jaký je problém s "s" na konci verše; prostě to zní šroubovaně; v grafice to může mít "funkční příznaky", ale v čtené podobě je na to napytel; a čtená, resp. recitovaná podoba má dle mého primát, protože bez ní pak není řeč o rytmu, eufonii apod., neb pak je to jen shluk písmenek;
"Proč ho nevyužít?": protože meze a možnost každého jazyka jsou danost, je to absolutní východisko při tvorbě: mistrovství básníka spočí právě v tom, že umí využívat potenciálu daného jazyka, ne že zmatlává cokoli odkudkoli, co mu přijde jako vhodně znějící; mám snad nazývat své básně arabsky, čínsky, nebo rusky? upřímně řečeno, ten název (skutečně) zní spíš jak z reklamey na deodorant než dobře, a působí poklesle ("heleďte se, já umím ten exotický jazyk"); nevím o žádném dobrém básníkovi, který by tak postupoval, zatímco u plejády webových veršotepců je to velmi časté; hm, za tím asi něco bude;
argument libozvučnosti asi nebude ten pravý - to rovnou můžeš psát ty básně makarónsky a patlat dohromady patnáct jazyků, jestli teda umíš něco kromě angličtiny...; inu, "zakázáno" to není, ale když člověk píše české básně, tak je asi docela nutné, aby psal česky
ale v jednom máš pravdu: ta báseň opravdu čpí reklamou, je to, jak jsem psal hned prve, konvenční vášeň a la "dejte si potom Mozartkugeln"; ecce, má hlubší kritika;
| |