V pořadníku světel kráčejíc,
Zemitým potem lip zlit,
Z pod kamenů mravence pronásledovat,
Těšit se z líbání květin.
Pochodovat tmou oblečen vánkem,
Smrtí obtěžkán černým mundurem,
Kochám se přízní much,
Jež oplzle mě nadávaly.
Ve víru hvězdných balíčků,
Smrdíce touhou lascivních kalhot,
Svrbící ruka zákona ospalého,
Zavírat se v klecích vzdušných.
Pochod časů vzletných a zašlých,
Jenž dlaně potí krví,
Jen hlas pochopit ten smutný,
Prohlásit se Nejvyšším.
Skolit v zrcadle poličku jelenů na sto,
Poodstoupit fontáně zpěvohry,
Nahodile zatlouci hřebíčky posloupnosti,
Hrající si v karty v zahradě růží.
Poklepám na vrata obchodů,
Vpustit kouř do světnice zvonkohry,
Vyholit pokolení psů Baskervilských,
Odejít v hory Tibetu.
Tam nechť na mě Nirvána čeká,
Jsoucnost s otevřenou náručí,
Bdělost a věčné Poznání,
Toť Přímá stezka časů mých budoucích…
|