TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 20.11. Nikola

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Zachraňte prózu! z kolekce (Ne)Kritické úvahy
Autor: Miroslav Langer (Občasný) - publikováno 15.7.2002 (00:03:51), v časopise 16.7.2002

další>

Miroslav Langer (Občasný) - 20.7.2002 > Děkuji všem za názory. Zvláště 3022, protože jeho příspěvek zajímavě rozšiřuje pohled na věc, i když si myslím, že mé výhrady nevyvrací – v některých ohledech se totiž mýlí, nebo odvádí diskusi nevhodným směrem. Hned v úvodu argumentuje „uspokojováním románových potřeb čtenáře“ prostřednictvím fantasy nebo sci-fi. Tato myšlenka je podnětná (nijak nová – viz citovaný Zola, který ve své době místo fantasy mluvil o reportáži), ale bohužel 3022 nespecifikuje, co to je podle něho za potřeby. Právě proto se nedá úspěšně vystoupit proti takovému. Já si myslím, že snaha nahradit román prostřednictvím fantasy je podobná snaze nahradit operu muzikálem. Ano, divákům to možná uspokojí jejich (operní?) potřeby, ale nahradí to operu? 3022 také nevidí negativní rys ve zkracování. Dává příklad Poeových povídek, ale podle mne tím ani další úvahou o úvodních kapitolách románu jakkoli tento svůj názor nepodpořil. Opět si můžeme pomoci hudbou: Co vyjádří opera nikdy nemůže vyjádřit jediná píseň, byť by byla po umělecké stránce sebehodnotnější. Život sám o sobě je složitý, není stručný – stručnost v próze je jako stručnost ve vědecké teorii: Pokud se nezaměří na pouhý výsek lidské existence, vede nutně k nedostatku plastičnosti a nevyjádření vývoje událostí i lidí. A když jsme tu měli ten uvedený příklad (Poe): Najdeme v historii (Dostojevskij: Vojna a mír, Hugo: Bídníci, Jirásek: Hašek: Švejk, Hemingway: Komu zvoní hrana) stejně jako v současnosti (v té nejsem tak sečtělý, abych mohl u jednotlivých autorů zodpovědně srovnávat – a tak za všechny Kundera: Nesmrtelnost) velké množství autorů, mimochodem velkých mistrů miniatury a krátkých útvarů, kteří přesto psali velmi rozsáhlá díla se společným jedním znakem: Nelze je nahradit rovnoprávnou povídkou, aniž by utrpěla jejich hloubka, rozsah, plastičnost a vývoj. (Není snad třeba spekulovat o tom, zda to jsou „neschopní ignoranti a rádoby umělci“.) Se závěrečnou myšlenkou zcela souhlasím. Je-li román skutečně překonán jinými žánry, není třeba ho obhajovat (i když by z této obhajoby a dalšího rozvoje mohl vyjít posílen). Nesouhlasím ale zcela s myšlenkou „hledání si čtenáře“ či „neschopnosti upoutat čtenáře“. Nejvíce diváků upoutávají na Nově seriály, o jejichž úrovni nemusíme spekulovat ani tolik jako o Vieweghových knížkách. Ano, i uznávaná díla si najdou své (pouze velmi omezené!) publikum, ale je to důvod proto, abychom nenabádali k jejich podpoře – u diváků i u tvůrců? „Diskuse o úpadku toho či onoho žánru“ (já jsem ostatně o románu mluvil mnohem méně než 3022* sám, zaměřil jsem se na prózu jako celek ve srovnání s poezií)* tedy ve skutečnosti může být víc diskuse o úpadku vkusu čtenářů nebo aspoň o změně jejich návyků.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Miroslav Langer

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

	(2) 5
	(2) 5

	další

Addictive Zone Orbital Defender Game