|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Pálil jsem se od základu Autor: Axxa (Občasný) - publikováno 25.10.2008 (00:58:04)
|
| |
Inspirace mi ujíždí na bílým koni
aby se vzápětí ztratila v závěji
pozlaceného sněhu
a pak to příjde
hlava,
jako vypitá pivní láhev roztříštěná v koutě
nadýchaného absurditou
a časem
co né a né se převalit přes laťku nekonečna
Pokouším se sezbírati a složiti střípky
které se mi v sobě roztrousily
avšak nikdy je nesložím jako dříve
některé se ztratily
úplně se vypařily v jiný svět
a některé
se převtělily.
Proto marně tápu a hledám souvislosti
hledám ten oný svět
a je to myslím nesmyslné, bezvýznamné
ale naděje se tkví naplněnou
prolnou-li touhy s realitou
a tak spím
a plácám z bezforemné hrudy
svou duši
a pak doufám
že jakmile vyměním žárovku
nepraskne mi zase v ruce.
Netuším význam
ale něco to musí znamenat
jinak bych nepsal
o růži
jež ji uchopím a ona mi
zkamení a pukne
Je to přežitek
a svět se stává trojským koněm
sovou, vyplašenou rudým jezdcem rána
který nelítostně mi zasazuje ránu
v mé snění
a to dává naději
naději v návrat
návrat ztrouchnivělé mumie
čpavá a hnijící vůně
je rozbita v milióny atomů
které se opětovně pojí v dokonalé
aróma
aróma neutichajících růží
potřísněných krví rozličných odstínů
použity k terapii
aby jejich vůně byly převoněny
v hnilobu a čpavek.
Tančil jsem pošetile na žhavých uhlících
a pálil jsem se od základu.
|
|
|