bydlím na okraji světa
neboť mým domovem je část města
do něhož vede každá cesta
a všude známé je
a v tom městě mylí přátelé
se každou chvilkou banda pomele
a pak polda přifrčí
želíska hajzlům natočí
a odtáhne je s sebou
tak stalo se jedenkrát
že za svojí matinkou
přilezl jsem z boulinkou
neboť kámoš mi ji flák
matka vstekle vyječela
co že prý jsem dělal
na ramínko se vybrečela
a pak další kravál
já slyšel od fotra
v naší ulici nejzlejšího lotra
co mě nemá rád
ksicht nakřivo ruka nalomená
krev na kraji rtíku
žebra řádně naražená
hlínou mažu kliku
od dveří mojí světnice
kde ticha je vždy nejvíce
kam utekl jsem se schovat
lhal jsem
"matko nech mě
mám promovat"
tam foukám si rány
smotán do klubíčka
pak malý pohyb ladný
k telefonu do přecíně
optat se co dělá má holčička
|