Začátek

(S-Pray 2)

Vlna za vlnou v písku omývajícím má chodidla,

Nastavuji dlaně sluneční záři,

Vnímám tvůj polibek zas a znovu zas,

dnes a ještě zítra, na adjna chakru,

jako by neexistoval žádný mezičas.

Oživuješ kořeny mého stromu, svými slovy

Hladíš, ovíjíš, tiše v pozadí

pozoruješ, svlékáš mě beztak nahou,

zeširoka vesmír mnoha vět,

k nohám snášíš fakty, pravdou.

Poklekám dolů k Tobě, dlaň v dlani,

Líbám tě na hřbet ruky,

Máš mou víru, odříkání, sten krátký

je její vzlyk, když mluví,

k Vám oběma, vyčkávám, bez oprátky.

Tiše nořím se do atomární soudržnosti,

Sním o sotva slyšitelném slovu,

vmeteném do mých ušních receptorů,

purpurově rudým drakem,

dechem, hlasem, jenž přijmu bez odporu.

Snad v rybí síti nebyla bych tolik snadnou

kořistí k polapení, zvědavostí,

jako když vidím úsměv, který mění

data v radost, potěšení,

existenci, v „jsem rád“ poblouznění.

Za každý z nich bych dala plejádu svých světů,

S hrachovým zrnkem na talíři,

Vnímala prach vířící ve světle svíce,

Podlehla, zbrocena krví, mo.í,

Žádala absolutno už nevracet se více.